Změny v obchodním zákoníku po 1. 1. 2012

Autor: Mgr. Tamara Zuzčáková | Vloženo: 22.02.2012 16:30 | Přečteno: 44653x

Ke dni 1.1.2012 nabyl účinnosti zákon č. 351/2011 Sb., kterým se mění obchodní zákoník a další právní předpisy. Pravděpodobně se jedná o poslední velkou novelu před platností a účinností nového zákona o obchodních korporacích, který byl dne 16.12.2011 schválen Poslaneckou sněmovnou ČR. Novela přináší především vyšší ochranu pro vlastníky nemovitostí, v nichž mají podnikatelé své sídlo, ale také ochranu samotných podnikatelů ve vztahu k veřejnosti. V tomto článku bych se ráda věnovala jen některým změnám, které tento zákon přinesl.

 

Právní důvod užívání sídla / místa podnikání:


Novela zavádí povinnost podnikatelů (tj. právnické osoby i podnikající fyzické osoby) mít po celou dobu podnikání právní důvod k užívání prostor, v němž je uskutečňována jejich podnikatelská činnost. Novela tedy výslovně zavádí povinnost podnikatelů mít tento právní důvod po celou dobu trvání podnikatelské činnosti.

Pokud vyvstane podezření, že podnikatel nemá právní důvod k užívání prostor, do kterých umístil sídlo nebo místo podnikání (ať už při zápisu do Obchodního rejstříku nebo v průběhu podnikání), měl by jej příslušný soud vyzvat k doložení tohoto titulu. Nedoloží-li podnikatel tyto podklady, může soud aplikovat ust. § 29 odst. 6 z.č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále také jen „ObZ“), které zní: „Jestliže obsah zápisu v obchodním rejstříku odporuje donucujícímu ustanovení zákona a nelze dosáhnout nápravy jinak, rejstříkový soud vyzve podnikatele ke zjednání nápravy. Jde-li o právnickou osobu a tato osoba ve stanovené lhůtě nezjedná nápravu, může soud i bez návrhu, je-li takový postup v zájmu ochrany třetích osob, rozhodnout o jejím zrušení s likvidací“. Zákon tedy upravuje možnost zrušit společnost, pokud nedoloží právní důvod užívání sídla, avšak dle mého názoru se jedná o krajní případ řešení. Před uplatněním takového postupu by soud jednoznačně měl vyzvat podnikatele k přemístění sídla do prostor, k nimž právní důvod užívání má. A až ve chvíli, kdy dotčená osoba nereaguje na výzvu soudu, pak rozhodnout o jejím zrušení, avšak za předpokladu, že takovýto postup je v zájmu ochrany třetích osob. Pokud se jedná o fyzickou osobu podnikající, pak nesplnění této povinnosti může vést až ke zrušení živnostenského oprávnění ze strany živnostenského úřadu.

 

Novelizace tohoto ustanovení měla za úkol snížit počet tzv. prázdných společností a potíže majitelů budov, do nichž podnikatelé umístili své sídlo nebo místo podniká. Dá se říci, že toto ustanovení posiluje postavení osob, dotčených podnikatelskou činností, nicméně nabízí se otázka kontroly ze strany soudů. S ohledem na stav české justice, která je nechvalně známá svými průtahy, je otázkou, zda soudy budou tuto kontrolu provádět z vlastní iniciativní činnosti nebo zda se této záležitosti budou věnovat jen na impuls konkrétní osoby. Osobně se domnívám, že se bude aplikovat spíše druhý zmíněný postup.

 

Novela taktéž reaguje na postupné propojení informačních systému veřejné správy. „Navrhovatel při návrhu na zápis do obchodního rejstříku doloží právní důvod užívání prostor, do nichž umístil sídlo nebo místo podnikání; to neplatí, pokud je právní důvod zjistitelný z informačních systémů veřejné správy nebo jejich částí, které jsou veřejnými evidencemi, rejstříky nebo seznamy. Zákon tak reaguje na situaci, kdy k návrhům bylo nutné připojit přílohy, které si však soud mohl opatřit sám vlastní činností, a to z informačních systémů veřejné správy. Zákon tak odlehčuje podnikatelům, neboť pořizování dokumentů, které si soud může opatřit sám (typicky např. výpis z katastru nemovitostí apod.) bylo nejen zbytečným plýtváním finančních prostředků podnikatelů (když výpisy z informačních systémů jsou zpoplatněny částkou 70,-Kč za stranu), ale také mrháním času podnikatelů. 

 

 

 

„K doložení právního důvodu užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, kde jsou prostory umístěny, případně  prohlášení  osoby  oprávněné nemovitostí, bytem nebo nebytovým prostorem jinak nakládat, že s umístěním souhlasí“. Nově se zavádí, že prohlášení nesmí být starší než 3 měsíce a podpisy na něm musí být úředně ověřeny.

 

Doposud stačilo předložit rejstříkovému soudu jednoduché prohlášení vlastníka nemovitosti, obsahující souhlas s umístěním sídla společnosti nebo s místem podnikání fyzické osoby. Novela reaguje především na lehkou zneužitelost a padělání tohoto souhlasu, neboť údaje o nemovitosti a jejím vlastníkovi jsou zjistitelné z katastru nemovitostí (jako veřejného seznamu) a podpis vlastníka nemovitosti také nikdo nezkoumal ve smyslu jeho pravosti. Cílem je tak jednoznačně zvýšit ochranu vlastníků nemovitostí.

  

 

 

Rodná čísla v obchodním rejstříku

 

 

Dle ust. § 4 písm. a) z.č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů (dále jen ZOOOÚ) je osobním údajem jakákoliv informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Citlivým údajem se pak rozumí osobní údaj vypovídající o národnostním, rasovém nebo etnickém původu, politických postojích, členství v odborových organizacích, náboženství a filozofickém přesvědčení, ….. Za citlivý osobní údaj se pak považuje také rodné číslo fyzické osoby. Dlouholeté debaty o možném zneužití takového osobního údaje pravděpodobně vedli k vložení odstavce, týkající se zveřejňování rodného čísla podnikatelů v OR. Nově platí, že: „Rodné číslo se zapisuje do obchodního rejstříku, neuvádí se však ve výpisu z obchodního rejstříku ani se nezveřejňuje v Obchodním věstníku.“ Toto ustanovení reaguje na sílící tlak veřejnosti a Úřadu pro ochranu osobních údajů ke zvýšení ochrany osobních údajů. Rodné číslo se bude nadále zapisovat do vnitřní části informačního systému (do veřejnosti nepřístupné části) OR, avšak tato rodná čísla již nebudou uváděna ve výpisech z OR ani v informačních výpisech OR (dostupných na Internetu).

Odlišná situace však platí pro sbírku listin – „Je-li rodné číslo uvedeno v listinách zakládaných do sbírky listin, zveřejňují se tyto listiny postupem podle tohoto zákona včetně rodného čísla“. Je tedy na podnikatelích, zda dokumenty ukládané do sbírky listin předloží s rodným číslem či nikoliv. Pokud je uloží spolu s uvedením rodného čísla, budou ve veřejné části sbírky listin uvedena i tato rodná čísla.

 

 

Podpisové vzory

 

Další výraznou změnou je zrušení požadavku na ukládání podpisových vzorů osob zapsaných jako osoby oprávněné jednat jménem právnické osoby (tj. statutárních orgánů právnických osob a vedoucích organizačních složek). Na jednu stranu si myslím, že toto ustanovení mělo smysl ve vztahu ověření si, zda osoba, s níž vstupuji do právního vztahu je skutečně osobou oprávněnou jednat za společnost. Zákonodárce však rozhodl, že zájem společnosti na tom, aby tyto podpisy nebyly zneužívány, převažuje.

 

 

Listiny zakládané do sbírky listin

 

Novela také upravuje předkládání listin, ukládaných do sbírky listin. Do konce roku 2011 platilo, že „Podnikatel zapsaný v OR předloží bez zbytečného odkladu od vzniku rozhodné skutečnosti rejstříkovému soudu do sbírky listin zakládané listiny, a to ve dvojím vyhotovení. Bylo třeba rozlišovat listiny, jimiž se dokládali zapisované skutečnosti (tj. např. společenská smlouva, čestné prohlášení osoby ve funkci statutárního orgánu apod. ) – tyto listiny museli být předloženy ve dvojím vyhotovení (jedno písemné vyhotovení a druhé na datovém nosiči) a listiny, které se pouze zakládají do sbírky listin (typicky účetní závěrky, výroční zprávy), které se přikládali v jednom vyhotovení. Novela s ohledem na digitalizaci sbírky listin, tj. na její vedení v elektronické podobě se zrušila povinnost předkládat dokumenty zakládané do sbírky listin ve dvojím vyhotovení.

 

Pověření obchodním vedením - § 66d ObZ

 

Novela zavádí jasnou úpravu a podmínky, za nichž může být osoba pověřena obchodním vedením společnosti a zároveň výslovně upravuje, že se tak může dít v rámci pracovněprávního vztahu. Toto ustanovení tak reaguje na dlouholeté debaty o slučitelnosti funkce statutárního orgánu a osoby pověřené obchodním vedením společnosti na základě pracovněprávního vztahu.

Ustanovení § 66d odst. 1 ObZ zní: „Statutární orgán společnosti může pověřit obchodním vedením společnosti zcela nebo zčásti jiného. Tyto činnosti mohou být též vykonávány v pracovněprávním vztahu dle zvláštního právního předpisu zaměstnancem společnosti, přičemž tento zaměstnanec může být současně statutárním orgánem společnosti nebo jeho členem“. Jedná se tedy o zavedení tzv. manažerských smluv do ObZ. Statutárnímu orgánu společnosti (jednateli v s.r.o. představenstvu v a.s. atd.) náleží obchodní vedení společnosti, přičemž obchodním vedením společnosti se rozumí řízení společnosti směrem dovnitř, tj. zejména organizování a řízení její podnikatelské činnosti, včetně rozhodování o podnikatelských záměrech. Jedná se tedy o činnost, která nesměřuje ve vztahu ke třetím osobám (jako oprávnění uzavírat smlouvy apod.), ale naopak jedná se o činnost směřující dovnitř společnosti.

Skutečnost, že obchodním vedením společnosti bude pověřena osoba stojící mimo společnost (tj. osoba odlišná od jednatele) však neznamená, že by se statutární orgán zbavil odpovědnosti vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, když tuto možnost výslovně vylučuje ust. § 66d odst. 2 ObZ.

 

(„Při pověření obchodním vedením podle odstavce 1 zůstává nedotčena odpovědnost osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členem, stanovená tímto zákonem za porušení povinnosti vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře“.)

 

   
Je-li obchodním vedením pověřena osoba, která tuto činnost vykonává v pracovněprávním vztahu (tj. na základě pracovní smlouvy) a zároveň je tato osoba statutárním orgánem společnosti nebo jeho členem, určuje mzdu takové osoby ten orgán společnosti, do jehož působnosti náleží rozhodovat o odměňování statutárního orgánu nebo jeho členů, tj. typicky valná hromada s.r.o. nebo a.s. event. jediný společník společnosti.

 

Obchodní zákoník také výslovně stanoví, na které činnosti se pověření obchodním vedením nevztahuje a vztahovat nesmí. Patří zde účast na zasedání statutárního orgánu, rozhodování o pověření obchodním vedením, rozhodování o základním zaměření obchodního vedení společnosti ani jiné činnosti v rámci obchodního vedení společnosti, které tento zákon nebo jiný právní předpis svěřuje do výlučné působnosti statutárního orgánu. Tyto činnosti jsou nadále vyhrazeny jen a pouze statutárnímu orgánu.

 

 

 

Autor:  Mgr. Tamara Zuzčáková

Autorka působí jako advokátní koncipient v advokátní kanceláři Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s., kde se zabývá zejména obchodním a autorským právem, problematikou pracovněprávních vztahů.

 

 

 

V případě dotazu k tématu článku kontaktujte lawyer@lawyer.cz

Advokátní kancelář Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři s.r.o.
Specialisté na firemní právo

MACHIN.CZ - Tvorba www stránek, webdesign
Copyright © 2009 Lawyer.cz
Tvorba www stránek MACHIN.cz, webhosting HOSTSERVIS.cz