Virtuální sídlo – stručná právní analýza jeho použitelnosti pro podnikatelskou praxi

Autor: Mgr. Dariusz Toman | Vloženo: 07.01.2020 13:58 | Přečteno: 160x

K jakékoli podnikatelské aktivitě právnických osob se tradičně váže pojem sídla, který lze zjednodušeně vykládat coby analogii místa trvalého pobytu fyzické osoby. V praxi však pozorujeme různou míru odlišnosti sídla oficiálního, zapsaného ve veřejném (obchodním) rejstříku, od místa, ke kterému se vykonávaná podnikatelská činnost reálně váže, kde jsou činěna relevantní obchodní rozhodnutí atd.

 

Zejména pro ten okruh podnikatelské praxe, jehož činnost si ze své podstaty nežádá existenci poboček pro denní fyzický kontakt s obchodními partnery (zákazníky) či prostor pro uskladnění zboží, tak může být zajímavá možnost využití tzv. virtuálního sídla.

 

Jedná se v zásadě o službu založenou smluvním vztahem mezi podnikatelem a poskytovatelem tzv. virtuálního sídla, který je nejlépe i vlastníkem předmětné budovy, a který by měl disponovat personální a technickou infrastrukturou potřebnou k zajištění chodu sídla a v potřebné míře i styku s veřejností či kontrolními správními orgány, typicky tedy kancelářskou technikou, asistentkou, štítky na budově, možností příležitostného pronájmu jednací místnosti atd. Díky tomu se pak skutečné vedení společnosti může nacházet mimo toto zapsané sídlo (např. v zahraničí). Překotný vývoj moderní elektronické komunikace a její průnik do světa práva, veřejné správy a soudnictví např. v podobě institutu datových schránek, pak aplikaci takovéhoto řešení přirozeně dále usnadňuje.


Mezi laickou veřejností, často však i mezi novináři nebo dokonce i úředníky správních orgánů, se lze setkat i s poněkud rezervovaným nahlížením na tento koncept, nicméně jak si ukážeme dále, jeho využití v žádném případě není automaticky protiprávní aktivitou. Platný český občanský zákoník (č. 89/2012 Sb.) sídlo jako takové nedefinuje, toliko ve svém § 136 odst. 1 naznačuje, jak lze sídlo určit: "Při ustavení právnické osoby se určí její sídlo. Nenaruší-li to klid a pořádek v domě, může být sídlo i v bytě."

 

Ani ostatní předpisy právního řádu výslovně nezakazují, aby se podnikatel v rámci svých denních aktivit pohyboval převážně na jiných místech, než kde se nachází jeho sídlo, a i vzhledem ke konceptu základních svobod zakotvených v ústavním pořádku ČR (srov. čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod) pak lze mít zato, že takovýto model podnikatelské činnosti zásadně nelze nikomu upřít.

 

Není bez zajímavosti, že i jiné kontinentálně evropské právní systémy, které jsou tomu českému historicky blízké, např. právní řád německý, rovněž definují sídlo poměrně formálně, aniž by se současně zabývaly otázkou, kde se má reálně nacházet vedení společnosti – srov. např. § 4a zákona o společnostech s ručením omezeným (GmbhG): „Sídlem společnosti je místo v tuzemsku, o kterém to stanoví společenská smlouva“.


Existují přirozeně i zákonná ustanovení českého právního řádu, která požadují, aby se určité aktivity reálně konaly v (zapsaném) sídle, srov. např. povinnost zpřístupnění v místě sídla údaje o osobě hlavního akcionáře podle § 377 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích ("ZOK"), veřejné listiny s usnesením valné hromady podle ust. § 384 ZOK či nahlédnutí do návrhu změny stanov podle § 408 odst. 2 ZOK.


Významná je pak i úprava sídla ve finančněprávních předpisech, zejména § 4 odst. 1 písm. i) zákona č. 235/2004 Sb., o DPH, nebo § 13 odst. 1 daňového řádu (č. 280/2009 Sb.), které již operují s myšlenkou reálného sídla, nicméně využití tzv. virtuálního sídla bez dalšího rozhodně nevylučují.


Lze uzavřít, že využití tzv. virtuálního sídla je pro mnohé podnikatele vhodným a plně legálním řešením, které v podání etablovaného a profesionálního poskytovatele představuje nástroj, jak zajistit základní administrativu, prezentaci navenek a případný styk s veřejností a kontrolními úřady, mnohdy i časově a ekonomicky efektivněji, něž kdyby si tuto agendu podnikatel zajišťoval sám.

 

V případě zájmu o pomoc při převodu sídla pod spolehlivé dodavatele služby virtuálního sídla můžete kontaktovat naši advokátní kancelář. Viz také nabídku virtuálního sídla v Ostravě.

 

Žádná část uvedeného textu nemůže být brána jako rada, návod nebo doporučení. Práva na chyby a neúplnost informací jsou plně vyhrazena. V případě zájmu o odbornou právní konzultaci v dané oblasti práva můžete autory kontaktovat za účelem sjednání schůzky.
 

 

V případě dotazu k tématu článku kontaktujte lawyer@lawyer.cz

Advokátní kancelář Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři s.r.o.
Specialisté na firemní právo

MACHIN.CZ - Tvorba www stránek, webdesign
Copyright © 2009 Lawyer.cz
Tvorba www stránek MACHIN.cz, webhosting HOSTSERVIS.cz