Rozhodčí řízení a jeho výhody

Rozhodčí řízení je mimosoudní způsob řešení majetkových sporů, jehož základní úprava je obsažena v zákoně č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů.

Rozhodčí smlouva
Rozhodčí řízení je pro účastníky alternativou ke zdlouhavému řízení před obecnými soudy ohledně rozhodování jejich majetkových sporů plynoucích z obchodních a dalších vztahů. Základním předpokladem rozhodčího řízení je dohoda účastníků, že majetkové spory, které mezi nimi vznikly nebo v budoucnu vzniknou a k jejichž rozhodování by jinak byla dána pravomoc obecných soudů, svěří k rozhodování nezávislému rozhodci, příp. rozhodcům nebo stálému rozhodčímu soudu.
 
Podmínkou platnosti dohody dle předchozího odstavce je její písemná forma. Dohoda pak může mít podobu samostatné smlouvy o rozhodci nebo může být např. do smlouvy zakomponována jako tzv. „rozhodčí doložka“ (dále jen „rozhodčí smlouva“). Rozhodčí smlouvu lze uzavřít ohledně sporu již vzniklého nebo ohledně všech sporů, které mohou z určitého právního úkonu nebo z vymezeného okruhu právních vztahů vzniknout v budoucnosti. Jestliže strany rozhodčí smlouvy výslovně nevyloučí, vztahuje se rozhodčí smlouva také na jejich právní nástupce. Obvyklé znění rozhodčí doložky může být následující:
„Veškeré majetkové spory vyplývající z této smlouvy nebo s ní související budou s vyloučením pravomoci obecných soudů řešeny v rozhodčím řízení v souladu se zákonem č. 216/1994 Sb., před jediným rozhodcem určeným Rozhodčím soudem při EACCL, IČ 269 88 879. Rozhodce bude určen a rozhodčí řízení bude vedeno dle Rozhodčího řádu Rozhodčího soudu při EACCL, který je přístupný na internetových stránkách www.eaccl.com/soud .“
 
Rozhodčí řízení
Rozhodčí řízení je zahájeno dnem, kdy je rozhodci nebo stálému rozhodčímu soudu doručena žaloba. Podání rozhodčí žaloby má stejné právní účinky jako podání žaloby k obecnému soudu, tzn. že k datu zahájení rozhodčího řízení se, obdobně jako u řízení před obecným soudem, staví promlčecí i prekluzivní lhůty. Postavení stran v rozhodčím řízení je rovné a oběma stranám sporu musí být poskytnuta příležitost k uplatnění jejich práv.
 
Řízení před rozhodci je ústní v případě, že se účastníci nedohodnou jinak. V zájmu rychlosti řízení a v případě, že to dovoluje předmět sporu bývá často úpravou rozhodčích řádů, že rozhodce bude rozhodovat pouze na základě listinných důkazů bez nařízení ústního jednání.
 
Rozhodčí nález vydá rozhodce na základě zjištěného skutkového stavu. V případech, kdy se nevydává rozhodčí nález, rozhoduje rozhodce usnesením. Jestliže si strany výslovně nesjednaly přezkoumatelnost rozhodčího nálezu jiným rozhodcem, nabývá rozhodčí nález právní moci doručením stranám sporu a je vykonatelný, tzn. že může být bez dalšího podkladem pro výkon rozhodnutí, příp. exekuci. Rozhodčí řízení je jednoinstanční.
 
V případě, že se některá ze stran domnívá, že během řízení došlo k porušení zákona, pak do tří měsíců od doručení rozhodčího nálezu může podat obecnému soudu návrh na jeho zrušení. Podání návrhu na zrušení rozhodčího nálezu obecnému soudu nemá vliv na právní moc a vykonatelnost rozhodčího nálezu.
 
Výhody rozhodčího řízení
 
Ve vztahu k řízení před obecnými soudy má rozhodčí řízení hned několik nesporných výhod.
 
První a pro strany sporu asi nejdůležitější výhodou je rychlost rozhodčího řízení. Zatímco u obecných soudů dosahuje délka trvání sporu běžně i několika let, v rozhodčím řízení se délka sporu počítá na několik málo měsíců. U jednodušších sporů se délka rozhodčího řízení pohybuje okolo jednoho měsíce, u složitějších jsou pak rozhodčí nálezy vydávány v rozmezí dvou až tří měsíců. Důležitým faktorem rychlosti rozhodčího řízení je jeho jednoinstančnost, tedy že proti rozhodčímu nálezu nelze podat odvolání ani jiný řádný opravný prostředek. 
 
Další výhodou související s rychlostí rozhodčího řízení je jeho neformálnost. Na rozdíl od řízení před obecnými soudy není rozhodčí řízení svázáno hojným počtem povinných formálních kroků a procesních otázek, které mohou být stranami zneužity ke zbytečným průtahům řízení. Už samotný fakt, že se strany dohodnou, že jejich majetkový spor bude řešen v rozhodčím řízení, je výchozím předpokladem pro to, že při vzniku sporu budou mít strany zájem na rychlém vyřešení věci. Navíc, když si strany v rozhodčí smlouvě dohodnou, že rozhodčí řízení bude probíhat bez nařízení ústního jednání, pouze na základě písemných důkazů, eliminují tím riziko průtahů rozhodčího řízení spojených s účastí, resp. neúčastí stran na ústním jednání.
 Dalším charakteristickým rysem rozhodčího řízení jsou, ve vztahu k řízení před obecnými soudy, nižší náklady. Sazby poplatků za rozhodčí řízení bývají řádově o 25% nižší než sazby soudních poplatků obecných soudů a činí oproti soudním poplatků (4%) zhruba 3% z žalované částky. 
Neveřejnost rozhodčího řízení mohou ocenit zejména podnikatelské subjekty tehdy, když předmětem řízení mohou být skutečnosti související s jejich obchodním tajemstvím, nebo v rámci řízení mohou být projednávány informace, které některá ze stran sporu za své obchodní tajemství považuje. Ze strany rozhodce, resp. rozhodců jsou strany sporu chráněny povinností naprosté mlčenlivosti. Jednání před obecnými soudy se naproti tomu řídí zásadou veřejnosti, tzn. že se ho mohou zúčastnit např. zástupci konkurence, novináři apod.
 
Ve vztahu k zahraničí je důležitou vlastností rozhodčích nálezů jejich snadná vykonatelnost také mimo území ČR. Díky mezinárodním dohodám a úmluvám (nejvýznamnější z nich je tzv. Newyorská úmluva) je nepoměrně jednodušší domoci se v zahraničí výkonu rozhodčího nálezu, nežli výkonu rozhodnutí obecného soudu, zejména odpadá nutnost uznání rozhodčího nálezu místním soudem.
 Kromě uvedeného je stranám dána možnost zvolit si rozhodné právo nebo, že rozhodce bude rozhodovat podle zásad spravedlnosti, může být smluveno, že rozhodčí řízení bude probíhat prostřednictvím prostředků elektronické komunikace (e-mail, videokonference, apod.), že rozhodčí nález není třeba odůvodňovat apod.
 
Závěr
Možnost rozhodování majetkových sporů v rozhodčím řízení nabízí zajímavou alternativu k řízení před obecnými soudy, a to zejména podnikatelům a obchodním společnostem. Vleklý soudní spor často zbytečně zatěžuje další vztahy obchodní partnerů, zatímco rozhodčí řízení může po rychlém projednání sporu sloužit k upevnění jejich další spolupráce. Navíc stanovením způsobu vyřešení potenciálního sporu již při sjednávání závazku (zapracováním rozhodčí doložky do vlastní smlouvy) smluvní strany nejen dělají první krok k rychlému vyřešení potenciálního sporu, ale také předchází jeho vzniku.
Příkladem rozhodčího soudu s podrobnou úpravou rozhodčího řádu, organizačního a poplatkového řádu je Rozhodčího soudu při EACCL.
 
Autor: Mgr. Adam Liberda
Mgr. Adam Liberda působí v advokátní kanceláři Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s., kde se zabývá zejména občanským a autorským právem